|
|
Československá kolonie ve Francii v letech 1918-1940. Postoj mateřské země k expatriotům.
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze pozornosti a péče, kterou věnovalo Československo svým krajanům ve Francii v období mezi dvěma světovými válkami. V prvních čtyřech kapitolách je řešeno spíše pozadí pozdějšího zkoumání. Postupně je jimi nastíněna situace týkající se obecně Čechů a Slováků ve Francii, dále struktura a vývoj československých spolků na území Francie, přehled československých vládních institucí a soukromých organizací věnujících se krajanské péči, následně pak nástin sjezdů vystěhovalců, kde prezentovali své potřeby, a s tím související snaha o zvýšení povědomí o životě emigrantů na domácí půdě. Hlavní přínos práce je obsažen v samotném bádání sledující postoj Československa ke krajanům zejména z hlediska sociálního, kulturního a církevního, částečně i z hospodářského, nicméně toto odvětví se spíše prolíná v ostatních kapitolách. Autorka dospěla k závěru, že přes značné množství organizací angažovaných v dané problematice byla péče o krajany ze strany Československa nedostatečná v celé sféře působení, a to jak z hlediska poskytování finanční, materiální či duchovní podpory, tak i z důvodu relativně malé spolupráce mezi aktéry na domácí straně. Klíčová slova Vystěhovalectví, Čechoslováci, Francie
|
|
|
Československá kolonie ve Francii v letech 1918-1940. Postoj mateřské země k expatriotům.
Preradová, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze pozornosti a péče, kterou věnovalo Československo svým krajanům ve Francii v období mezi dvěma světovými válkami. V prvních čtyřech kapitolách je řešeno spíše pozadí pozdějšího zkoumání. Postupně je jimi nastíněna situace týkající se obecně Čechů a Slováků ve Francii, dále struktura a vývoj československých spolků na území Francie, přehled československých vládních institucí a soukromých organizací věnujících se krajanské péči, následně pak nástin sjezdů vystěhovalců, kde prezentovali své potřeby, a s tím související snaha o zvýšení povědomí o životě emigrantů na domácí půdě. Hlavní přínos práce je obsažen v samotném bádání sledující postoj Československa ke krajanům zejména z hlediska sociálního, kulturního a církevního, částečně i z hospodářského, nicméně toto odvětví se spíše prolíná v ostatních kapitolách. Autorka dospěla k závěru, že přes značné množství organizací angažovaných v dané problematice byla péče o krajany ze strany Československa nedostatečná v celé sféře působení, a to jak z hlediska poskytování finanční, materiální či duchovní podpory, tak i z důvodu relativně malé spolupráce mezi aktéry na domácí straně. Klíčová slova Vystěhovalectví, Čechoslováci, Francie
|
host ::
RSS.